Březen - měsíc internetu
Mediální
Odborní
Konference INSPO 2005
Junior Internet 2005
Mediální
Mezinárodní projekty
6.4.2005
Letošní pohádková Noc s Andersenen proběhla ve 406 místech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Polska a Rakouska. Shrnutí nejzajímavějších momentů této unikátní akce, která již tradičně uzavírá aktivity Března - měsíce internetu, se ujaly hlavní organizátorky Mirka Čápová a Hana Hanáčková z Knihovny B.B.Buchlovana v Uherském Hradišti. Posloužilo jim k tomu 2188 e-mailových zpráv z internetové konference Andersen, která sloužila měsíce předem k přípravám a poté ke sdílení aktuálních zážitků v průběhu noci z pátku 1.4. na sobotu 2. dubna.
Díky rekordnímu počtu spacích míst není v lidských silách zaznamenat, co se kde odehrálo, a tak jen několika málo postřehy se pokusíme charakterizovat letošní průběh akce k 200. výročí narození dánského pohádkáře a podpoře dětského čtenářství.
Víme, že se do projektu zapojilo 406 knihoven, škol, družin, domů dětí, dětských domovů, nemocnic – celkem to bylo 12 270 dětí, 2 246 dospělých, což činí 14 516 živých účastníků. V některých městech se nocovalo na více místech (Havířov 5x, Brno 3x, Gliwice 2x, Prešov 3x, Šumperk 4x, Hradec Králové 3x, Trenčín 2x, Ostrava 5x, Olomouc 3x, Uherské Hradiště 7 x, Praha 29 x). Do celkového počtu nepočítáme nenarozené miminko (maminka v 5. měsíci těhotenství), dále plyšové a jiné hračky, psy, 2 živé hady, ředitelem nalezenou bílou myš, virtuální duchy a pohádková zjevení, živé spisovatele, vědce, ilustrátory, zpěváky, básníky, skupinu Kabát, nepočítaně vojáčků, královen i hasičů, policistů, historických šermířů, polykačů ohňů, tedy těch, kteří přišli na celý večer nebo jen na skok, aby dětem připravili radostné chvíle.
Je zcela jasné, že nejpopulárnější osobou nemohl být nikdo jiný než samotný Andersenen – zjevil se podle našich propočtů 353 krát, v Babicích nalezli chaloupku a v ní byla jen jeho matka, jinde několikrát našli jeho poklad, v Jihlavě byl Andersen v předstihu vloni, letos poslal pouze zvukový dopis, v Uherském Brodě se omluvil, že toho má moc....
V Krnově: „Přišel sám H.Ch.Andersenen naprosto dokonalý - náš pan ředitel, vyprávěl o svém dětství a děcka byly nadšené!“ a poté se v elektronické konferenci rozpoutala debata, zda byl lepším Andersenem ten krnovský nebo havířovský... Éterem letěl i dotaz olomouckých dětí: “Kdo viděl Andersena? My ano! A také jsme si s ním popovídali!“ Ve Františkových Lázních děti Andersena nezaskočily ani otázkou: „Jak to, že umíte česky?“
Dle našich oficiálních výpočtů je dnes jasné, že bylo přečteno během večera, noci a rána 4203 Andersenových pohádek – není to na zápis do Guinnesse? O což se pokusili v Šumperku, kde překonali rekord v uléhání princezen na hrášku (nejmladší princezně bylo 13 měsíců, nestarší 61 let).
Letos se na většině míst sázely poprvé pohádkovníky – jen ze slovenské Prievidze napsali, že budou letos sadit už potřetí! Dnes víme, že k oslavě dvoustých narozenin vyrostl celý les pohádkových stromů – podle námi přijatých zpráv to bylo to 386 pohádkovníků Andersenových, na což bylo potřeba přeházet několik tun hlíny, přinést aspoň 4 hektolitry vody.
Náš les by byl velice roztodivný, určitě smíšený a smíchaný, v němž by byly zastoupeny lípy, jehličnany, jasan, duby, jinan dvoulaločný - ginko biloba, borovice, myrobalán, araukárie, ořešáky, cedr, tis, převislé vrby, několik magnólií, javor - babyka, javor pyžamový, líska kroucená, kaštan, ovocné stromy, jablůňky, aksamitník afrikán, třešnice - ptáčnice, několikrát jabloň se zlatými jablky, jeden celopražský strom a také několik papírových stromů. Někde sadili strom pouze jeden, jinde zase vysázeli 5 i více, a to i v předstihu...
Některé ze stromů pomáhal sázet samotný dr.Václav Větvička, kterému Klub dětských knihoven SKIP děkuje i za latinský název Fabularius Anderseni. V Polici nad Metují pozvali k sázení i děti s postižením z občanského sdružení Vánek. A jak píšou z polských Tych: „Drogie Koleźanki! W Tychach zasadziliśmy Drzewko Andersena w parku miejskim, jest to lipa szerokolistna o ktora bedziemy dbac.“
Ve většině míst sadili stromy do země starostové, místostarostové, burmistři, jinde se zase spokojili se sázením do květináče. A jak pro DTA napsal desetiletý Honzík: „Andersenův Pohádkovník je velice vzácný strom. Může se zasadit jen 1. dubna za knihovnou, protože knížky pana Andersena dodají stromu sílu a zdravý vývoj. Strom pak dodává víc pohádek. Čím více je v knihovně Andersenových knih, tím líp se strom vyvíjí. Pak dává víc a víc pohádek.“
Právě sázení pohádkovníků i krásné počasí přilákalo zájem veřejnosti i novinářů – z obce Šitbořice například napsali: „Už ani nemohu napsat, kolik nás tu je. V sedm večer to bylo asi šedesát, nyní už to bude kolem sedmdesáti, přesně už to nikdo nespočítá." V Českém Těšíně byla paní novinářka dětmi tak unešena, že je chtěla adoptovat! V Kostomlatech zase své žáky nevěřícně při bohulibých činnostech sledovala paní ředitelka ZŠ.
A co se všechno dělo? Kromě hlasitého i tichého předčítání bylo zdramatizováno několik desítek pohádek, z mnoha knihoven a škol byly vypraveny lampiónové průvody, zvonečkové průvody, setkávaly se děti z knihoven i škol na půli cesty (Rožnov pod Radhoštěm a Zubří), v Rokycanech shlédlo rytířské souboje a pokus o rozstřelení knihovny dělovou ránou, vystoupilo na věž kostela a kochalo se krásou přilehlého okolí asi 400 dětí s maminkami a tatínky (prostě kdo šel okolo)... Ve Výčapech na Třebíčsku díky lampiónovému průvodu přestalo svítit veřejné osvětlení a v hospodě přestali točit pivo! V Praskačce šly děti na hřbitov.
Ačkoli plesová sezóna skončila, konalo se mnoho bálů, několik maškarních plesů, v Lomnici nad Lužnicí byl ples květinek a v Semaníně byl ohňostroj, proběhly stezky odvahy, opičí dráhy, diskotéky, volba superstar, superčtenářka, soutěže jeden proti všem na téma Andersenových pohádek, hrály se piškvorky, pexeso, byli voleni největší znalci pohádek, po vodě posílali lodičky s názvy pohádek, v Hulíně zase v zapečetěné lahvi posílali vzkazy po řece, v Kostomlatech a jinde se děti naučily několika dánským písním, v Havlíčkově Brodě byly pasovány na rytíře dánského království, v Aši vyráběli pohádkové městečko, v Brně přišla za dětmi královna knížek (paní ředitelka Nivnická), volil se znalec pohádek první třídy, proběhl čtenářský maratón, na mnoha místech oblékali císařovi nové šaty, volil se nejsympatičtější cínový vojáček.
V Buchlovicích na zámku spaly děti ZŠ Velehrad a při stezce odvahy se v zámeckém parku zatoulala jedna žačka – vše dobře dopadlo a byla nalezena.... Petřvald zažil projížďku kouzelným kočárem, žáci ZŠ Za Alejí hráli vodní pólo. Ve Vyšším Brodě vyráběli sáně, do kterých místo sobů zapřahali plyšové psy, ve Staříči obcházela školu Bílá paní a v Bohuslavicích dělala ducha školnice, které se lekla i samotná paní učitelka Jana, tč.převlečená za Ošklivé káčátko, jíž řekl vlastní syn: „Ty zase vypadáš!“...
I letos jsme mysleli na děti, které nemohou být s námi – byla uspořádána jednonoční sbírka na pomoc prvnímu dětskému hospicu v Malejovicích a celkem vybráno 22.201,50 Kč (ZŠ Arménská Brno 4477,-, Jaroměřice u Jevíčka 556,-, Kamenický Šenov 285,-, Kralupy 450,-, Ledčice 1 500,-, Litvínov 200,-, Lužice 1866,-, Nová Role 1041,-, Petrovice u Karviné 500,-, Praha 4 - ZŠ Jánošíkova 1363,- Sokolov 280,-, KBBB UH 1531,50, Gymnázium UH 300,-, ZŠ R. Frimla Trutnov 200,-, ZŠ Bakov nad Jizerou 6782,- ZŠ Všetaty 870,-.). Předpokládáme, že částka není konečná, snad se ozvou i další místa.
Malí i velcí čtenáři mohli hlasovat a udělit Cenu nočních spáčů v anketě SUK 2004. Čtisibrýl ušatý z Národní knihovny vyhlásil letos tak těžkou soutěžní otázku, že správnou odpověď neví kromě něho dodneška nikdo! Nakladatelství Egmont připravilo pro naši společnou noc soutěž k Řadě nešťastných příhod a nechalo vytisknout 10 000 magických karet. Náklad byl zcela rozebrán, rozeslán v počtu 400 balíků a na pozdě přihlášené se už ani nedostalo...
Pohlednice s obrázkem Galiny Miklínové vydal Svasz knihovníků a informačních pracovníků ČR – za všechny děti děkujeme i za proplacení poštovného k odeslání balíčků. Děkujeme sdružení BMI a Národní knihovně – Mgr. Zlatě Houškové a PhDr.Vítu Richterovi – za vše, oni vědí....
Poselstva letos přišla od velvyslance dánského království pana Jorgena Bojera, českého básníka Pavla Šruta, slovenského básníka Daniela Heviera a publicisty Jiřího Černého. Jen litujeme, že se dětem neozvali velvyslanci H.Ch.Andersena v ČR pan Václav Havel a paní Magdalena Kožená...
Důležitá byla společná komunikace – dospělí využili elektronické konference Andersen a pro děti byl zřízen jednonoční chat. Tak jako vloni se chatovalo díky Centru internetu, v zastoupení ing. Libora Tošovského, a panu Dušanu Jiráskovi z firmy Webpage. Inženýr Tošovský vydržel s námi celou noc, jeho kolega Vojta Laifr usnul... Nočním chatem prošlo více než 16 000 zpráv, ve špičce od 21.00-23.30 dostával server 190 požadavků za sekundu. Bohužel, opět se některým knihovnám nebo školám nepodařilo spojení – mrzí nás to, snad příště. V mnoha případech nebyla vina jen na jedné straně, víme, že některé e-mailové schránky byly přeplněny nebo adresy nebyly funkční. Při přihlašování také záleželo na jediném písmenku, mezerníku.... Ale i zde se ukázalo, že jsme kamarádi, že si umíme v těžkých chvílích pomoci navzájem. Děkujeme za konferenci Andersen!
Pohádkový večer, dlouhá probdělá noc a vyčerpávající ráno si vyžádalo i občerstvení – vypily se hektolitry čaje, kávy, sponzorských limonád, několik desítek lahví Rychlých špuntů, v Týnci nad Sázavou do dna vyprázdnili 19 litrový barel vody... Snědlo se několik plně naložených dodávek rohlíků, chleba, koblihů, sponzorských koláčů, domácích buchet a bábovek i pomazánek od maminek, učitelek i knihovnic Štědří sponzoři ani letos na děti nezapomněli a tak můžeme i letos zapsat sedlčanského hermelína Pepu, který i letos navštívil knihovnu, do Uherského Hradiště zase dorazil medvídek z Hamé Babice s výbornými přesnídávkami, v Bystřici pod Hostýnem se vařila polévka ze špejle od klobásy, na mnoha místech u táboráků opékali buřty i klobásy, v Jihlavě nosí ráno každoročně čerstvé pečivo dětem paní ředitelka z pekárny, v Havířově maminky soutěžily o titul dobrá hospodyňka (= ta, která upeče nejlepší buchtu). Do Kraslic přišla pohádková babička s perníčky, v Novém Sedle hodovali v restauraci královskou krupicovou kaši... Sněhová královna přinesla dětem ledovou buchtu.... V Bechyni našli buchtu, co ji upekl sám Andersen. Doufáme, že všichni jedlíci jsou živi a zdrávi a že neskončili s bolením bříška...
A na co nesmíme zapomenout? Vybíráme z toho nejlepšího:
„V Kožušanech (malotřídka na Hané) nocuje plný počet dětí – víc jich nemáme!“
„Zpívali a tančili jsme po dánsku, jsme rádi, že jsme Češi“ – píše Kadaň.
„Mimo jiné jsem císařovi ukázala velké tajemství. Zatáhla jsem ho do kuchyně a ukázala mu pohádkový dort, prý to neprozradí ani poddaným...“
„Kontrolu ohňů u hřbitova provedla policie ČR...!“ píše ZŠ Roztoky
Ve Veselí nad Moravou napsali: „Na poslední chvíli odřekl hlavní host, stromek jsme také nesehnali a na chat jsme se vůbec nedostali...přesto byly děti spokojené a my dospělí také!“
„Nejlepší závin upekl táta Kaftan...“
„Jo, za oknem řvou ptáci, u nohou mi pípají ze spaní děti, jdu jim připravit odměny, protože se co nevidět začnou budit“ - Rokycany
„První noc zatím dopadla dobře, nikdo se neudusil buchtou, nespadl ze schodů, ani nepodpálil budovu úřadu lampiónem...píšu ze starostova počítače, knihovní nás odmítl poslouchat...“ Nadějkov
„Milá Mirko a Hanko! Když už jsme spolu 2x spali, možná bychom si mohli tykat“ – souhlasíme, milá Ivo, a snad i další mejloví přátelé!
„Stromečkům přejeme, aby rostly, pohádkám aby se četly, a dětem přejeme, aby se měly jako v pohádce. Dobrou noc všem!“ OK Semanín.
„Já pomalu svlékám starobylý frak a cylindr a píšu vám všem s pohádkovým pozdravem. Pohádka je stále živá, jako Malá mořská víla.“ Eva z Turnova
Krnovská děvčata prozradila, že děti četly a četly a na knížky si opravdu sáhly a měly možnost při pohádce usínat – což je nejdůležitější na celém večeru!!! Naše kamarádka pohádka vyhrála!!!
Gabika z Prešova hlásí: „To bola tá najsuperáckejšia Noc s Andersenom, akú som zažila. Hurá!“
Milý pane Andersene,
všichni ti dnes děkujeme,
že jsi pro nás v noci nespal,
cos kdy slyšel, všechnos sepsal.
Proto všichni slibujeme,
že až půjdem spolu světem,
budem říkat nejen dětem:
Kdysi žil pan Andersenen,
který napsal dětem všem
o tom, co je všechno v nás
a že svět je plný krás!!!
Slibuje to každý z nás,
že až přijde těžký čas,
vzpomene nejen tebe,
ale všechny lidi kolem sebe.
A budem jak v pohádce
vyhlížet, kde dobrý svět!!!
Marcela Božovská z Lomnice, ostatní verše vydáme v elektronickém souboru a zašleme účastníkům letošní Noci s Andersenem.
Díky za letošní jubilejní pohádkovou noc a těšíme se na tu příští v roce 2006!