Za uplynulý rok se Internet v České republice změnil v mnohém. Podstatně se zlepšila jeho infrastruktura. Přibylo hodně poskytovatelů připojení, konkurence mezi nimi se zostřila, jejich služby se zkvalitnily, několikanásobně vzrostly přenosové kapacity. Aplikace Profitu Města s připojením, která představuje nejrozsáhlejší přehled providerů, uvádí počátkem února 303 poskytovatele připojení ze 150 měst. Prakticky z celé republiky je možné připojit se k Internetu za místní telefonické poplatky, což před rokem zdaleka nebylo samozřejmostí. Téměř kompletní je propojení tuzemských sítí, pryč je doba pomalu tekoucích dat mezi dvěma sousedními místy přes celý svět.

Vzrostl objem internetové reklamy. I když loňský objem asi 35 milionů korun stále tvoří jen malinký drobeček z celkového reklamního koláče, pro několik serverů už se stává významným zdrojem příjmů a začíná jim umožňovat investice do dalšího rozvoje. Osvědčuje se bezplatná výměnná reklama, která přivádí návštěvníky malým hráčům na českém internetovém hřišti.

Citelně se rozšířila nabídka obsahu, třebaže dosud často chybí profesionalita. První reálné možnosti skutečného elektronického obchodu přinesla Expandia Banka. Téměř všechna média - tištěná, rozhlas i televize - vzala Internet na vědomí a začala o něm referovat. Internet přestává být vnímán veřejností jako záležitost pro úzkou skupinu nadšenců, ale dostává se pomalu do povědomí coby běžná součást života.

Nicméně jinak vypadají všechny tyto pozitivní změny ve srovnání s vývojem ve světě. Zhruba 50procentní přírůstek počítačů připojených k Internetu nepředstavuje žádné zvláštní tempo. Spotřebitelský trh se svými asi 5 procenty populace je pořád příliš malý na to, aby se mohl stát hlavním generátorem rozvoje Internetu, jako je tomu ve vyspělých zemích.

Počtem připojených počítačů na 1000 obyvatel zaujímá Česká republika v Evropě 19. místo, naprosto stejné jako rok předtím. Přetrvávají důsledky naprostého ignorování vize informační společnosti ze strany tuzemských zákonodárců i vládní exekutivy minulého období. Projevují se archaickým monopolem SPT Telecomu či zastaralou legislativou.

Současná vládní garnitura se sice formálně hlásí k významu Internetu, ale zatím jeho rozvoj nijak zvlášť nepodpořila. V případě zvýšení cen za místní telefonní poplatky ze strany SPT Telecomu dokonce zcela selhala. Pozitivní roli naopak sehrála občanská iniciativa Internet proti monopolu. I když tarif Internet 99, kterého dosáhla, uspokojil málokoho, protestní akce měla ten význam, že upoutala pozornost veřejnosti a politiků k Internetu a jeho významu pro rozvoj české ekonomiky a společnosti.

Přesto je stále nedostatečné vědomí toho, že intenzivní využívání informačních technologií přináší nové rozdělení světa a vytváří rozdíly, které bude obtížné překonávat. Nic ze své aktuálnosti neztratila zpráva komisaře Evropské unie Martina Bangemanna z roku 1994, která zdůvodňovala nutnost budování informační společnosti takto: "Ty země, které vstoupí do informační společnosti jako první, budou odměněny nejvíce. Naopak země, které budou otálet či dají přednost polovičatým řešením, by se mohly během necelého desetiletí ocitnout tváří v tvář katastrofálnímu poklesu v investicích a tísni v oblasti pracovních příležitostí." Naopak. Čas jí dává za pravdu.

Země	Počet počítačů (IP adres) připojených k Internetu k 5.1.1999	Počet připojení na 1000 obyvatel	Pořadí podle počtu připojení na 1000 obyvatel
Island	24 794	93,2	1
Finsko	459 568	90,7	2
Norsko	318 993	73,9	3
Dánsko	298 275	57,5	4
Švédsko	379 455	43,2	5
Nizozemsko	625 769	40,7	6
Švýcarsko	245 409	34,9	7
Velká Británie	1 449 315	24,9	8
Rakousko	172 569	21,7	9
Belgie	208 665	20,7	10
Izrael	114 584	20,2	11
Lucembursko	7 737	19,2	12
Německo	1 449 915	17,9	13
Irsko	55 859	15,8	14
Estonsko	24 158	14,9	15
Slovinsko	22 932	11,6	16
Maďarsko	95 931	9,3	17
Francie	511 193	8,9	18
Česká republika	86 482	8,3	19
Španělsko	306 559	7,8	20
Kypr	5 491	7,5	21
Itálie	386 632	6,7	22
Portugalsko	55 746	5,3	23
Lotyšsko	14 332	5,2	24
Řecko	49 904	4,7	25
Slovensko	22 064	4,1	26
Polsko	130 554	3,4	27
Litva	9 802	2,6	28
Chorvatsko	9 507	1,9	29
Bulharsko	10 250	1,2	30
Rusko	156 678	1,1	31
Rumunsko	23 508	1	32
Turecko	48 873	0,8	33
Jugoslávie	7 712	0,7	34
Ukrajina	19 775	0,4	35

Zdroj: RIPE

Výzkum povědomí o Internetu v obecné populaci ČR

S počítačem pracuje přibližně každý třetí obyvatel ČR (35%). Největší část z této skupiny uživatelů počítačů (tři čtvrtiny) se s počítačem setkává v práci.

Vlastní zkušenost s Internetem má 13% populace ČR; každý druhý uživatel se s ním přitom setkává v práci.

Necelá třetina obyvatel ČR (29%) sice s Internetem ještě nepracovala, ale projevuje o setkání s ním zájem.

S Internetem pracují zejména mladí lidé a muži. Muži současně pracují s Internetem intenzívněji než ženy (zatímco nadpoloviční část mužů - 54% se připojuje k Internetu častěji než 1× týdně, 60% žen se naopak nepřipojuje častěji než 1× týdně.

Lidé, kteří pracují s Internetem jej vnímají zejména jako zdroj všeobecných informací (82%) a jako komunikační prostředek (55%).

Internet je ve srovnání s loňským rokem chápán téměř shodně ve všech sledovaných aspektech (zdroj všeobecných informací, zdroj odborných informací, nástroj k obchodování, komunikační prostředek, atd.). Oproti loňskému roku však významně vzrostl počet uživatelů, kteří vidí v Internetu zdroj zábavy (36% oproti loňským 23%).

Z jednotlivých služeb, které Internet nabízí, využívá největší část uživatelů elektronickou poštu a WWW (80% resp. 71%). Ostatní služby (jako např. FTP nebo Telnet) jsou využívány přibližně ve čtyřikrát menší míře. Z výsledků výzkumu současně vyplývá, že tyto služby využívají lidé, kteří se k Internetu připojují několikrát za týden.

Každý pátý obyvatel ČR se domnívá, že Internet se v budoucnu stane důležitou součástí běžných domácností. Důležitost Internetu pak dotázaní spatřují zejména v možnosti snažšího přístupu k zaměstnání a studiu, v možnosti rychlého získávání informací (všeobecných i odborných) a v možnosti snadné a rychlé komunikace.

Metoda sběru dat