| Senioři mají svůj portál 6.3.2002
Po loňském velkém zájmu o internet ze strany seniorů letos ještě více knihoven připravilo zvláštní program pro starší zájemce. A ohlas z prvních akcí na několika místech republiky naznačuje, že zájem důchodců o internet ještě stoupá. Vstříc mu vychází také nový server www.senio.cz, který v rámci Měsíce internetu představil deník www.valnehromady.cz. Do třetice se vztahu internetu a seniorů týká příspěvek, který nám poslal Josef Hromádko. Senio.cz představuje zatím zárodek portálu, jak si jej jeho tvůrci představují. Chce předložit ucelený systém informací pro seniory, rozšířený o nabídku některých služeb. Je místem pro uplatnění tvorby seniorů, pro jejich portréty, realizaci jejich nápadů, pro vzájemnou komunikaci, vzdělávání a zábavu. Mohlo by se na něm diskutovat také o námětech, jež obsahuje následující příspěvek. Jeho autorem je Josef Hromádko. V současné době je pociťován pokles úcty k seniorům se strany mladé počítačově gramotné generace, podceňování výsledků jejich práce, jejich znalostí a životních zkušeností. Příčinou není jen zaostávání seniorů ve znalostech a používání moderních komunikačních a informačních technik, zejména Internetu, ale i neinformovanost, nedostupnost informací o aktivitách starší generace v minulosti, zejména po druhé světové válce. I ve střední a východní Evropě milióny lidí vytvářely hodnoty, které nejsou dostatečně propagovány a respektovány a naopak jsou velmi často bagatelizovány. Současný překotný vývoj vede často k podceňování trvalých hodnot materiálních, kulturních i morálních, vytvořených jejich tvůrci bez ohledu na tehdejší politický systém. Vytrácí se hrdost tvůrců na výsledky své činnosti, na výsledky společné práce všech. U starší generace vzniká hořkost a lítost, pocit osudové nespravedlnosti. V každé společnosti vytvářejí občané hodnoty, které nejsou jimi zcela spotřebovány, které jsou určeny pro období stáří. Stát, který si tyto hodnoty přivlastnil a hospodařil s nimi, nízkými platy a mzdami znemožnil individuální spoření na stáří. Tím převzal i zodpovědnost za zabezpečení občanů ve stáří a v nemoci. Výsledky hospodaření: investice do infrastruktury, /do bydlení, do škol, nemocnic, do přehrad, do dopravních, vodovodních, kanalizačních, telekomunikačních sítí/, do podniků, do výzkumu, vývoje, do modernizace měly přinášet zdroje pro zabezpečení občanů ve stáří. Bez ohledu na ekonomickou efektivnost těchto akcí nezbavil se ani dnešní stát zodpovědnosti za zabezpečení svých občanů ve stáří. Privatizace majetku prováděná v těchto státech by k tomu měla vytvořit potřebné finanční zdroje. I když je obtížné vyčíslit dnešní hodnotu privatizovaného majetku, jehož spoluvlastníky občané byly, bylo by účelné zveřejnit informace o tehdejším hospodaření státu, o tehdejším státním dluhu a o devizových rezervách, o tehdejší výši příjmů, zejména důchodců a porovnat tyto údaje se současnými. Protože s podobnými problémy se setkávají důchodci i v ostatních zemích střední a východní Evropy, bylo by účelné vyměňovat si vzájemně zkušenosti se zlepšováním vztahů mezi mladší a starší generací v těchto zemích. Ke zvyšování počítačové gramotnosti seniorů již ve většině zemí dochází. Brzdou však stále je nedostatek počítačů zejména připojených na Internet v rukou seniorů a jejich organizací. Protože ve vyspělých zemích jsou dnes vyřazovány počítače, které by docela dobře mohly dále sloužit v zemích méně vyspělých, bylo by vhodné zorganizovat jejich přesuny. Na Internetu by mohli senioři diskutovat nejvhodnější formy těchto přesunů: bezúplatně eventuálně za pozvání k návštěvě, k pobytu hrazenému budoucím majitelem počítače, koupě počítačů v bazaru vhodné organizace, dary neziskovým organizacím a podobně. Největší nedostatky jsou v oblasti dostupnosti informací o výsledcích práce seniorů v minulosti. To je hlavní příčinou podceňování seniorů se strany mladší generace. Na Internetu by proto měly být ve větším rozsahu z různých zemí zveřejňovány pozoruhodné výsledky práce v minulosti. Mohly by k nim probíhat odborné diskuse, senioři by mohli být nápomocni při využívání těchto výsledků v dnešní době, mohlo by docházet k osobním kontaktům seniorů nejen mezi sebou, ale především s mladší generací. Na konferencích na Internetu by senioři informovali o výsledcích své činnosti v minulosti, o projektech, které dosud nebyly realizovány a které by podle jejich názoru mohly být realizovány. Historikové a pracovníci archivů, kteří by se konferencí mohli zúčastňovat, by rovněž mohli přispět k zlepšení vztahů mezi generacemi. Protože Německo má zkušenosti s touto problematikou největší, mohlo by řešení této problematiky v České republice, v Slovenské republice, v Polsku, v Maďarsku , v Bulharsku a Rumunsku koordinovat . V měsíci Internetu si zasluhuje pozornost i tato problematika.
|